Jsou cesty dopředu i cesty zpátky, vedou hlavní branou , zadními vrátky. Přes pole, přes lesy vedou ty cesty, přeš štíty velehor, hlavními městy... Cesty jsou jak lidé, každá je jiná. Je na nich kamení, je na nich špína, v prachu se utápí, je na nich bláto, a přesto po nich jít, to stojí za to. Cesty alejí stromů, ale ta nejhezčí , ta vede domů.