Zbytiny

Lidé vám tu rádi a ochotně s čímkoliv poradí a pomohou. Na jejich tvářích nespatříte nic jiného než upřímný a vřelý úsměv, který jasně dokazuje, že jsou se životem ve Zbytinách velice spokojeni. Svým odhodláním a nekončící fantazií si vytvořili takový malý ráj. Netrvalo dlouho než jsem pochopil, že žijí jako jedna velká rodina. A každý její člen je pro toho druhého oporou. Sdílí s ním radosti, ale i smutek, který člověku všechny ty nevyzpytatelné cesty životem přinesou. Obyvatelé Zbytin skutečně našli způsob, jak dojít k opravdovému štěstí. Nahlížejí do srdce toho druhého a postupně se snaží léčit všechny šrámy na jeho duši. A ono se jim to daří. Snad je to nějaké jejich poslání, které je ale provedené s takovou samozřejmostí, že z toho člověka až mrazí po zádech. Každý z nás se má od Zbytinských, co naučit. (Lukáš Vlk, Prachatický deník 23.11.2009)

love

To mě neskutečně otravuje - neustálé shánění peněz. Říká se, že peníze nejsou všechno, ale bez nich se, bohužel, žít nedá, když nemáte peníze, nemůžete nic. Když nemáte práci, nemáte peníze, když nemáte peníze, nezaplatíte nájem z bytu, nemůžete ani pozvat milého na večeři, koupit mamce dárek pro radost, jít na koncert, přispět na charitu - koupit bílou tužku, přispět Světluškám ...